Moderní pec umožnila zlepšení kvality zde taveného laboratorního skla. Nejstarší sklo KS (Kavalier-Sázava) nahradila skla s obchodním názvem UNEXCELLED (nepřekonatelné) a INFUSIBLE (netavitelné). Na původní peci s přímým otopem se tato skla velmi špatně čeřila, takže pozůstalé bublinky přijímali zahraniční zákazníci jako charakteristický znak a důkaz kvality ohnivzdornosti. Když se po roce 1884 na huti František podařilo zvýšit tavící teploty a utavit sklo bez bublin, vzbuzovalo toto kvalitnější sklo delší dobu nedůvěru zákazníků, kteří se dožadovali původního bublinatého skla.
Životnost lesních sklářských hutí trvala zpravidla 30 až 40 let. Sklářská pec spotřebovala za tu dobu palivo z celého okolí v dosahu ekonomické dopravy. Nezbylo než huť opustit, huť i sklářská osada zchátraly, zanikly a zůstal po nich jen místní název: V Hutích, Stará Huť, Nové Hutě, Huťský les, Hutisko atd. Takový osud však huť František naštěstí nečekal. Dřeva měla navždy dost díky jeho hospodárné dopravě po řece vory ze šternberského panství.
Huť František postavená ve stylu a způsobem původních lesních hutí se zachovala v původní podobě, stejně jako sklářská osada Na Kácku, jejíž je součástí, s výjimkou první Svatoprokopské sklářské hutě, která zde stála ještě před hutí František. V roce 2010 byla zapsána na seznam kulturního dědictví ČR.
© 2026 Město Sázava
